Výživa štěňat

První dva až tři týdny po narození přijímají štěňata pouze mateřské mléko. Jeho složení se v průběhu kojení mění. První dva dny produkuje fena mlezivo, které má vyšší koncentraci živin než mléko a je bohaté na mateřské protilátky (imunoglobuliny). Později mlezivo přechází v normální mateřské mléko. Mléko feny se významně liší svým složením od kravského mléka, proto nemůže být neupravené kravské mléko plnohodnotnou náhražkou za mléko feny. Zatímco kravské mléko obsahuje v průměru 3,5 % bílkovin, 4 % tuku a 4,7 % laktózy, mléko feny obsahuje 8,1 % bílkovin, 9,8 % tuku a 3,5 % laktózy.

Štěňata ze začátku sají každé půl hodiny, později se intervaly mezi kojením prodlužují. Pokud zůstanou štěňata bez matky nebo fena nemá dostatek mléka, je nutná umělá výživa. V současné době je nejlepším řešením kvalitní komerční mléčná směs, která má složení odpovídající mléku feny a je určená ke krmení štěňat od prvního dne po porodu. Suchá směs se ředí teplou vodou podle návodu výrobce. Mléko je třeba podávat pomocí kapátka nebo speciální lahvičky s dudlíkem každé 2–3 hodiny. Mělo by mít teplotu 38 ⁰C. Za den by štěně mělo přijmout asi15-20 % mléka ze své hmotnosti. Pokud fena není schopná se o štěňata starat, musí se po nakrmení provádět masáž bříška, aby došlo k vyprázdnění. Za 8–10 dní by štěňata měla svou porodní hmotnost zdvojnásobit.

Od třetího až čtvrtého týdne se štěňata začínají přikrmovat pevným krmivem. V tomto období už jsou schopná se vyprazdňovat sama a začínají také pomalu prozkoumávat okolí. První krmiva by měla být měkká, šťavnatá a dobře stravitelná. Při domácím krmení se obvykle podává tvaroh, mléčné kaše doplněné vaječnými žloutky a jemně pomleté maso. Z průmyslových krmiv se mohou použít kvalitní konzervy určené pro štěňata nebo rozmočené granule. Do věku dvou měsíců by se měla štěňata krmit pětkrát až šestkrát denně. Odstavují se podle okolností a podle kondice feny v šesti až osmi týdnech. Po přechodu k novému majiteli by se štěně po určitou dobu (minimálně první týden) mělo krmit stejným způsobem nebo stejným druhem krmiva jako u chovatele. Potom ho teprve může nový majitel opatrně začít převádět na vlastní způsob krmení (druh krmiva). Předejde se tak vzniku možných trávicích problémů a štěně, které se musí vyrovnávat s odchodem od matky a příchodem do neznámého prostředí, se alespoň zbytečně nevystavuje dalšímu stresu ze změny krmení. 

Růst psů se liší se podle velikosti plemene, u velkých plemen je intenzita růstu podstatně vyšší než u malých. Podle velikosti plemen se liší také délka růstu, trpasličí plemena (do 5 kg) rostou do 6 měsíců, malá plemena (5–10 kg) do 9 měsíců, střední plemena (10–25 kg) do 12 měsíců, velká plemena (25–60 kg) do 18 měsíců a obří plemena (nad 60 kg) až do 24 měsíců. Psi rostou ve dvou základních fázích. První fáze je období intenzivního růstu, které trvá podle velikosti plemene do 5–8 měsíců věku. V tomto období mají štěňata vysokou potřebu energie, bílkovin i minerálních látek. Druhá fáze trvá od 5–8 měsíců až do ukončení růstu a vyznačuje se postupným zpomalením intenzity růstu. S tím klesají i nároky na přísun živin. Psi v tomto období dosahují podle plemene 80–90 % z hmotnosti v dospělosti. Je to období, kdy dochází k dotvoření a zpevnění kostry a k modelaci svaloviny.

Rostoucí psi potřebují velké množství energie, které je v počáteční fázi růstu asi dvojnásobné ve srovnání se stejně velkým dospělým psem. S postupujícím růstem potřeba energie klesá a po dosažení 80 % hmotnosti očekávané v dospělosti přibližně odpovídá potřebě aktivního dospělého psa. Přestože mají vysokou potřebu energie, je nežádoucí štěňata překrmovat. Překrmování v raném věku vede k vytvoření většího počtu tukových buněk a tím i k větším problémům s obezitou v období dospělosti. Zvlášť škodlivé je překrmování štěňat velkých a obřích plemen, u kterých nadměrná hmotnost přispívá k rozvoji ortopedických onemocnění. U těchto plemen je třeba udržovat štěňata spíše ve štíhlejší kondici. Krmení ad libitum, tedy bez jakéhokoliv omezení, pouze podle chuti štěněte, je u nich naprosto nevhodné.

Rostoucí psi by se měli krmit v období od odstavu do 4 měsíců věku 4–5x denně, od 4 do 6 měsíců 3–4x denně a od 6 do 12 měsíců 2–3x denně. Od 12 měsíců je možné krmit psy malých a středních plemen 1x denně, psy velkých plemen je třeba ještě alespoň do 16–18 měsíců krmit 2x denně. V kompletním suchém krmivu pro první fázi růstu by se mělo nacházet 26-32 % bílkovin a 18–20 % tuku. Poměr mezi bílkovinami a tukem by měl být 1,45–1,6 : 1. Suché krmivo pro druhou fázi růstu by mělo obsahovat 23–29 % bílkovin a 14–16 % tuku. Požadovaný poměr bílkovin a tuku v krmivu se poněkud zužuje. Pro velká a obří plemena jsou vhodné nižší koncentrace bílkovin a tuku a širší poměr mezi bílkovinami a tukem (až 2 : 1). Krmiva pro rostoucí psy by měla obsahovat dostatečné množství kvalitních živočišných proteinů, nevhodné je příliš vysoké zastoupení rostlinných zdrojů bílkovin.  

Psi velkých a obřích plemen mají v období růstu specifické požadavky na výživu, které jsou dané jejich vysokou intenzitou růstu a sklonem k rozvoji některých ortopedických onemocnění, jako je osteochondróza nebo dysplazie kyčelního a loketního kloubu. Jako velká plemena se označují psi s hmotností v dospělosti vyšší než 25 kg, k obřím plemenům patří psi nad 60 kg v dospělosti. U těchto plemen nastává mezi 4–6 měsíci věku období tzv. překotného růstu. Příliš rychlý růst vede k nadměrnému zatížení kostry končetin a je významným rizikovým faktorem pro vznik ortopedických onemocnění. Proto je vhodné v tomto období poněkud omezit přísun energie a bílkovin. Suché krmivo pro tuto kategorii by mělo mít 23–28 % bílkovin a 12–16 % tuku. Vědecké studie prokázaly, že vyšší obsah bílkovin je pro překotný růst a rozvoj kosterních abnormalit daleko menším rizikem než nadbytek energie. Ten vede k prudkému nárůstu hmotnosti a tím k přetěžování kostry. Samotný vyšší obsah bílkovin není problém, rozhodující je vždy celkový energetický příjem.

Krmiva pro rostoucí psy velkých a obřích plemen by neměla mít ani příliš vysokou koncentraci vápníku. Je prokázáno, že obsah vápníku kolem 3 % ze sušiny krmiva přispívá k rozvoji osteochondrózy a dalších ortopedických onemocnění, za riziková se pokládají už 2 %. Velká plemena psů jsou ve srovnání s malými plemeny citlivější vůči nadbytku vápníku, ale také vůči jeho nedostatku. Optimální koncentrace vápníku v suchém krmivu pro tuto kategorii by se měla pohybovat mezi 0,8 – 1,2 %. V současné době jsou k dispozici kompletní krmiva určená speciálně pro rostoucí psy velkých plemen. Ta mají obecně snížený obsah energie, bílkovin i vápníku ve srovnání s krmivy pro malá a střední plemena. Kromě samotného nadbytku vápníku ke zvýšení rizika ortopedických problémů významně přispívá i nadbytek vitamínu D, který se nachází v řadě průmyslových krmiv ve vysokých koncentracích. Denní příjem vitamínu D by měl být 20 IU (mezinárodní jednotky) na kilogram živé hmotnosti, riskantní je denní příjem vyšší než 100 IU na kilogram hmotnosti. Přebytek vitamínu D při současném nedostatku vápníku zintenzivňuje patologické změny způsobené nedostatkem vápníku, tj. demineralizaci kostí, deformity končetin a zvýšený výskyt zlomenin. Přebytek vitamínu D spojený s nadbytkem vápníku vede k nadměrné mineralizaci kostí a k rozvoji osteochondrózy, případně hypertrofické osteodystrofie, která se projevuje bolestivostí, zvýšenou teplotou a deformacemi kloubů, provázenými kulháním. Při závažném nadbytku dochází k usazování vápníku (kalcifikaci) uvnitř velkých cév a ve vnitřních orgánech.  

MVDr. Eva Štercová, Ph.D.